Zuzana Roithová tvrdě proti postupu Rady EU ve věci softwarových patentů

Představitelé členských států se toto pondělí (7. 3.) chystají dát počítačovým uživatelům povedený danajský dar - příznačně na počátku března, měsíce internetu. Hodlají bez projednání schválit návrh směrnice o patentovatelnosti vynálezů realizovaných počítačem. V únoru přitom celkem tři orgány Evropského parlamentu (právní výbor EP, konference předsedů politických stran EP i plenární zasedání) odhlasovaly výzvu Evropské komisi, aby „směrnici o softwarových patentech“ stáhla zpátky do prvního čtení.

Návrh Evropské komise je diskriminační vůči malým a středním podnikatelům v počítačovém sektoru. Komise nevypracovala hodnocení dopadu na nové členské státy, které by podobná úprava zasáhla nejcitelněji.

Poslední bezprecedentní vývoj kolem velmi diskutovaného a kontroverzního návrhu tzv. směrnice o softwarových patentech mě přesvědčil o nutnosti vyjádřit své hluboké pobouření nad postupem Evropské komise a Rady EU k dané problematice. Jsem jednoznačně přesvědčena, že Evropa potřebuje modernější a kvalitní právní regulaci nehmotných statků. K dosažení takové kvalitní směrnice je však nutná řádná diskuze mezi odbornou veřejností; opak způsobí dalekosáhlé škody a značný chaos. K tomuto závěru dospěli poslanci Evropského parlamentu, kteří žádají od Evropské komise zásadní přepracování směrnice.

Považuji za velmi skandální zejména postup Evropské komise, která výzvu EP bez projednání odmítla. O totéž usiluje Lucembursko, předsednická země Rady EU, která se chystá směrnici předložit v pondělí 7. 3. již podruhé jako bod bez diskuze. A podle vyjádření MPO též Česká republika zatím podporuje postup Lucemburska! Takže vedle velmi problematického právního znění směrnice samotné, kterou již v současnosti mnozí označují za největší legislativní zmetek dekády, je na světě i problém procedurální - konflikt mezi institucemi EU. K tomu nehodlám mlčet - pravidla, jakož i zprostředkovaná vůle lidu, se musejí dodržovat. Není možné obcházet a ignorovat stanovisko přímo volených zástupců občanů Evropy.

Čeho tím chci dosáhnout? Umožnit přepracování směrnice podle posledního technického a technologického vývoje. Dát prostor pro vysvětlení mýtů rozšířených v řadách příznivců i odpůrců. Seriózně ji znovu pečlivě projednat a zajistit, aby byla opravdu v souladu s článkem 52 odst. 2 písm. c) Evropské patentové úmluvy. To znamená nepřipustit jakékoliv úpravy dovolující výklad ve prospěch čistých softwarových patentů. Ty byly dosud zavedeny do právních systémů USA a Japonska a čelí tam nebývalé odborné kritice. Ve hře je také uhájení silnějšího procesního postavení Evropského parlamentu, aby tak nové členské země i noví poslanci ze starých členských států získali plné právo toto stěžejní rozhodnutí ovlivnit od A do Z.

Směrnice byla politicky prosazena v Radě EU za irského předsednictví v minulém volebním období. Asi to není jen náhoda, právě v Irsku totiž díky nízkým daním sídlí mnoho velkých světových softwarových firem, kterým je směrnice jako na tělo ušitá. Vyhovuje nadnárodním společnostem, které si mohou dovolit financovat patentové rešerše a vést dlouhotrvající právní spory. Vývoj softwaru ale vzniká nejčastěji kombinováním různých již známých postupů. Takové kompilace by nyní byly de facto zakázány, takže pouze velké firmy by měly šanci něco dál vyvíjet. Ve hře je tedy stagnace celého odvětví a zánik drobných podnikatelů-živnostníků v tomto oboru.

Ptám se, proč česká pozice byla dosud tak lhostejná? Vždyť ČR dle statistik OECD investuje do vývoje softwaru v porovnání s ostatními zeměmi nadprůměrné procento HDP. V době, kdy se Evropa snaží podle Lisabonské strategie zvýšit svou konkurenceschopnost, by neměla Česká republika v tomto významném sektoru vzdělanostní ekonomiky promarnit jen díky nedokonalému patentovému právu řadu let a mnoho peněz patentovými řízeními a následnými soudními spory, a to vše jen kvůli neschopnosti, aroganci či nedostatku odvahy úředníků podstoupit otevřenou a fér diskuzi na toto téma. Nebo snad jde o politický handl? Proti stávající podobě návrhu totiž existuje nejen množství právních, ale i stejně dlouhá řada ekonomických, politických a technických argumentů. Současné znění otevírá více otázek, než kolik poskytuje odpovědí. Nemyslím si, že máme dobrovolně srazit podpatky, když máme volbu. Stačí říci – ne, děkuji.

Požádala jsem českého zástupce na jednání Rady pro konkurenceschopnost, místopředsedu vlády Ing. Martina Jahna, aby v případě zařazení „směrnice o softwarových patentech“ na pořad jednání:

1. požadoval projednání směrnice s rozpravou,

2. hlasoval v neprospěch stávajícího znění směrnice

3. obhajoval konstruktivní pozice evropskými občany voleného Parlamentu, tj. znovuprojednání směrnice v prvním čtení.

Věřím, že zvítězí zdravý rozum, jinak by Radě EU nutně musela očekávat, že by většině poslanců EP nezbylo nic jiného, než hlasovat proti celému návrhu.

Zuzana Roithová, místopředsedkyně výboru Evropského parlamentu pro vnitřní trh a ochranu spotřebitele, poslankyně za KDU-ČSL