\documentclass[a4paper,12pt]{article}
\usepackage{czech}
\usepackage{latexsym}
\frenchspacing
\csprimeson
\pagestyle{empty}
\textwidth 16.5 cm
\oddsidemargin 0 cm
\topmargin -1.5 cm
\textheight 25 cm
\parskip 6pt
\overfullrule = 5pt
\emergencystretch = 2pt

\begin{document}

\begin{center}

{\large \bf

}

\bigskip

\sffamily{\Huge
Epos o Gilgamešovi
}

\end{center}

Toto dílo vzniklo již kolem roku 3000 před naším letopočtem, ale bylo tradováno
pouze ústní formou. Roku 2000 před naším letopočtem bylo písemně zaznamenáno.
Tato báseň vznikala kolem dvou tisíc let. Během této doby prodělala mnoho změn.

Příběh začíná ve městě Uruku, kde vládne mocný a krutý král Gilgameš, který je
ze dvou třetin bůh. Protože jsou jeho poddaní zrovna zaměstnáváni kolosálním
dílem, staví hradbu okolo města, tak, aby muži byli výkonnější, zakáže jim styk
se ženami. Ty si proto stěžují u boha Anu. Ten je vyslyší a stvoří Enkidua,
polodivokého tvora, který začíná požírat ovce Gilgamešovým poddaným. Ti si na
polozvíře stěžují a tak Gilgameš dá Enkiduovi nevěstku, doufajíce, že ho od
jeho činnosti odradí.

Po šest dnů a sedm nocí si Enkidu s nevěstkou Šamchatou užívá.  Když se pak
chce znovu vrátit ke zvěři, zjistí, že se ho už bojí. Tak jde hledat přítele, a
najde ho v Gilgamešovi. Gilgameš má dva sny, ve kterých se mu zdá, že na něj
spadl meteorit a že objímá sekeru. Oba dva sny mají představovat Enkidua. Na
počest přátelství se spolu vydávají do cedrového lesa, aby zabili krále chudoby
a bídy Chumbabu. V cedrovém lese ho zabijí a z nakácených cedrů postaví dveře
pro chrám.

Na počest vítězství uspořádají hostinu. Na hostině se do Gilgameše zamiluje
bohyně Ištar a nabídne mu manželství.  On ho nepřijme a vytkne jí všechny
předešlé milence. Ona se rozzlobí a za trest na Gilgameše sešle nebeského býka.
On ho ale přemůže a vrhne bohyni kýtu z býka do obličeje. Bohové za to
potrestají Enkidua, kvůli čemuž umírá.

Gilgameš se hodně trápí, ale potom odchází hledat nesmrtelnost.  Dozví se, že
na ostrově bydlí Uta-napištim. Aby se ale dostal přes moře, musí si vyrobit
bidla. Ty ale po jednom použití je musí odhodit do vody, aby si jedovatou vodou
nepotřísnil ruce.  Bidla mu tedy dojdou a on musí nad sebe napnout oděv místo
plachty.

Po příjezdu na ostrov mu Uta-napištim poví že se nesmrtelným stane pouze tehdy,
když bude sedm dní a nocí bdít. On však je příliš po cestě vyčerpán, proto
téměř okamžitě usne. Aby mu Uta-napištim dokázal, že usnul, nařídil své ženě,
aby každý den pekla pecen chleba a položila ho vedle jeho hlavy. Když se po
sedmi dnech Gilgameš probudí, uvidí vedla sebe sedm chlebů.

Při odjezdu se ale dozví, že může pořád mládnout, když sní bylinu z mořského
dna.  Potopí se pro ni, ale pak, když se na druhém břehu chce osvěžit, sežere
mu květinu had ze studně.  Gilgameš se poté vrací zpět do Uruku poučen, že
člověk se může stát nesmrtelným jedině svými činy. Hradbou, kterou nechal
postavit před svým odchodem za hledáním věčného mládí. Takže celý příběh končí,
stejně jako začal, u městské hradby.


\end{document}