\documentclass[a4paper,12pt]{article}
\usepackage{czech}
\usepackage{latexsym}
\frenchspacing
\csprimeson
\pagestyle{empty}
\textwidth 16.5 cm
\oddsidemargin 0 cm
\topmargin -1.5 cm
\textheight 25 cm
\parskip 6pt
\overfullrule = 5pt
\emergencystretch = 2pt

\begin{document}

\begin{center}

{\large \bf
Božena Němcová
}

\bigskip

\sffamily{\Huge
V zámku a podzámčí
}

\end{center}

Děj této povídky se odehrává na Nymbursku, ale spisovatelka do ní umístila i
sociální poměry z jiných oblastí. Na zámku vládne velký shon a ruch, neboť má
přijet hraběnka Skočdopolová. Ve skutečnosti není urozená hraběnka, ale za
peníze si mohla tento titul koupit. Myslí si, že vychází vstříc lidu, který
žije v podzámčí, ale ve skutečnosti nahrává jen sobě a druhým jejich život jen
ztěžuje. Na zámku se žije ve velkém přepychu a bohatství, v podzámčí, vedle
zámožných pánů příslušníci chudiny živoří v temných těsných komorách. K chudině
patří i vdova Karásková, jejíž muž spadl z lešení a zabil se. Zůstali jí dvě
děti, v nichž hledala svou útěchu. Šestiletý Vojta a jednoroční Josífek.

Vdova nechce být závislá na pánech a odchází pryč. Josífek brzy umírá na
choleru a jeho matka se po jeho smrti zhroutila. Vojta našel příbytek u Sýkory,
kde matka později zemřela. Vojta u nich zůstává, neboť ho přijali jako
vlastního syna.

Také do zámku se donesla zvěst o choleře. Hraběnka těžce onemocněla.  Velmi
často ji navštěvuje lékař, který ji léčí a zároveň vysvětluje příčiny této
nemoci a jejího šíření. Hraběnka slibuje, že se postará o lepší život svých
poddaných. Jakmile se však cítí lépe, na své sliby zapomíná. Velkým trnem v oku
jsou hraběnce Klárka a Kalina, neboť pán na ně velmi drží. Jejím největším
rozmarem je psík Jolínek, který je chován jako ve vatě. Jednou v zahradě honil
Jolínka vzteklý pes. Vojta Jolínka chytil a nesl ho ukázat Sýkorům. Zatím se
strhla po Jolínkovi velká sháňka, a když jej Vojta donesl, dostal v zámku místo
hlídat pejska.

Na doporučení lékaře odjíždí celá rodina do slunné Itálie, kde se hodlají
usadit na delší dobu. To proto, aby se hraběnka vyléčila. Vojta zatím hodně
četl a studoval, protože se chtěl stát dobrým lékařem. Chtěl hodně znát a
pomáhat lidem v jejich těžkém životě.

Zůstal věrný svým rodičům, chodíval s Jolínkem na hřbitov, kde se modli a
děkoval lidem, že se postarali o jeho dobro. Také rodina krejčího se
odstěhovala na zámek a paní Sýkorová dostala místo klíčnice. Kalina dostal
místo pojezdného a oženil se s Klárkou.  Než paní odjela, určila částku, která
se měla vydávat na Vojtěchova studia, s pánem položili základní listinu k
založení opatrovny pro malé děti a nemocnici.  Z hraběnky se stala dobrá
lidumilná paní.

{\bf Božena Němcová} (1820 --- 1862) byla česká spisovatelka narozená  ve
Vídni, spoluzakladatelka  novodobé české  prózy, sběratelka a  autorka lidové
slovesnosti, zejména pohádek a črt ze života prostých lidí. Většina  z pohádek
vznikla za jejího  pobytu na Chodsku (Obrazy z okolí domažlického),  kde se
seznámila s  tradičním lidovým a venkovským světem, který  realisticky
zachytila i v publicistických črtách, úvahách a beletristických obrazech ze
života. V padesátých letech psala povídkové obrazy venkovského a maloměstského
života. V rozsáhlejších prózách novelistického  typu vylíčila na osudech
jednotlivců širší společenské vztahy.  Odvážila se položit Karlu Havlíčku
Borovskému na rakev trnovou korunu. Sama v Praze zemřela poměrně mladá
vysílením  po neustálém strádání. Mezi její díla patří {\it Karla}, {\it
Pohorská vesnice} nebo {\it Národní báchorky a pověsti}.


\end{document}