\documentclass[a4paper,12pt]{article}
\usepackage{czech}
\usepackage{latexsym}
\frenchspacing
\csprimeson
\pagestyle{empty}
\textwidth 16.5 cm
\oddsidemargin 0 cm
\topmargin -1.5 cm
\textheight 25 cm
\parskip 6pt
\overfullrule = 5pt
\emergencystretch = 2pt

\begin{document}

\begin{center}

{\large \bf
František Ladislav Čelakovský
}

\bigskip

\sffamily{\Huge
Ohlas písní ruských
}

\end{center}

Mnohé z 26 básní oslavily udatnost ruských bojovníků v minulosti dávné i
nedávné. Nejaktuálnější, Rusové na Dunaji v roce 1829, neprošla zprvu cenzurou.
Jako hold ale vyznívají i písně Veliká panychida, Smrt Alexandra, Vězeň,
Rozmluva noční...

Básník vidí v soudobých činech pokračování hrdinské tradice ruských starobylých
zpěvů - bylin. Už první báseň věnoval slavnému Ilju Muromcovi. Bohatýr mstí
smrt "dobrého mládce", kterého zákeřně ubili tři "zbojci", tři "sobaky
tatarské".

Osobité atmosféry bylin se autor dobírá užitím jejich básnických prostředků.
Zpestřuje verš ruskými slovy, obraty, ale i básnickými ozdobami u nás nepříliš
běžnými. Patří k nim zejména nadsázka, hyperbola. Je častá v hrdinslých eposech
jiných národů, např. u Homéra, ale ruská nadsázka je zvlášť silná. V původní
bylině Muromec "prvním skokem na patnáct verst doskočil, druhým skokem doskočil
- studnu vyhloubil".  Čelakovský je umírněnější : "On prvním skokem - do půl
pole, on druhým skokem - do Tatařína, on třetím skokem - Tataru přes hlavu".

S náměty nakládá tvořivě, jeho bohatýr Čurila Plenkovič má jiné rysy i činy než
jeho pravzor, statečného Ilju Volžanína dokonce byliny neznají, ale má rysy
jejich hrdinů.  Čelakovský zdůrazňuje epický ráz ruské lidové písně. Zařadil
však i lyriku - milostnou, rodinnou, náladové ruské dumky: Romantická láska,
Dovtipný milý, Dvě slovíčka, Odšedivělý, Udobření, Svatební... Dýchá z nich
láska ke vzdálené milé, k matičce, k domovině, verš má naivitu lidových
předloh, osvěžuje ho dialog.

Rým jako v ruských zpěvech častěji chybí nebo se blíží asonanci. Básnických
rusismů znal básník řadu. Např. přirovnání záporem: "Nepokryla se podzimním
listím dolina, dolinečka, a posunula se ruským vojskem krajina krajinečka".
(Srovnejme z bylin: "Nesklání se to k zemi sirý dub - to syn se prostírá před
svým tatíčkem.")

Častá je anafora - opakování slov na začátku veršů, též opakování předložek:
"Oj za horami, za vysokými, za těmi lesy, za hustými ..." Nápadná je i záliba v
ustálených zdobných přívlastcích : bujný kůň, kalená střela, jasné slunéčko
Vladimír...

{\bf František Ladislav Čelakovský} (1799---1852) byl český básník zvláště tzv.
"ohlasové poezie", překladatel, sběratel a vydavatel slovanského folklóru,
bohemista a slavista, autor epigramů. Narodil se ve Strakonicích. Začal
studovat filosofii, avšak pro četbu zakázané Husovy tvorby byl ze  školy
vyloučen. Od roku 1834  byl redaktorem 'Pražských  novin'. Rovněž byl
profesorem  slavistiky na univerzitách  v Praze a  ve Wrocławi. Vědecké studium
slovanské lidové slovesnosti jej podnítilo k vlastní básnické tvorbě. Zemřel v
Praze. Mezi jeho dílo patří i {\it Růže stolistá}, {\it Slovanské národní
písně} nebo {\it Mudrosloví národu slovanského ve příslových}.


\end{document}