\documentclass[a4paper,12pt]{article}
\usepackage{czech}
\usepackage{latexsym}
\frenchspacing
\csprimeson
\pagestyle{empty}
\textwidth 16.5 cm
\oddsidemargin 0 cm
\topmargin -1.5 cm
\textheight 25 cm
\parskip 6pt
\overfullrule = 5pt
\emergencystretch = 2pt

\begin{document}

\begin{center}

{\large \bf
Homér
}

\bigskip

\sffamily{\Huge
Illias
}

\end{center}

{\it Ílias líčí posledních 51 dní 10. roku trojské války (Trója je řecky
Ílion). Příčinou byl únos manželky spartského krále Meneláa, nejkrásnější ženy
své doby Heleny, kterého se dopustil syn trojského krále Priama Paris.}

Ke konci trojské války odmítl Achileus, jeden z nejlepších řeckých bojovníků,
bojovat, protože se cítil uražen, neboť mu Agamemnon, velitel řeckých vojsk,
odmítl dát jeho kořist, krásnou otrokyni Briseovnu. Boje před Trójou však
pokračují i nadále, je zde líčení významných bojovníků z obou stran a také
předcházející válečné události.

Trójané mají prozatím v boji převahu, ale jen do chvíle, kdy si nejlepší
Achilův přítel Patroklos vypůjčí zbroj svého přítele, aby tím zastrašil
protivníka. Je však zabit nejstarším synem trojského krále Hektorem, což však
Achilla velmi popudilo, takže se rozhodl přítele pomstít. Paris také podléhá v
boji s Meneláem, ale zachrání ho bohyně Afrodita. V závěru eposu je líčen
souboj Hektora a Achilla, rozhodnutého pomstít svého přítele. Achillus Hektora
porazí a ten je po smrti ještě potupen tím, že jej Achilles vláčí kolem
trojských hradeb. Až po prosbách krále Priama je mu vydáno synovo tělo, které
je poté řádně pohřbeno.

Dílo idealizuje lidi i bohy, kteří jsou však podobní lidským vládcům. Úlohu zde
hraje osud i vůle bohů, které se nelze vzepřít. Bohové jsou jednotní, lidé
touží po věčném životě, lásce a kráse.

\begin{center}

\bigskip

\sffamily{\Huge
Odysseia
}

\end{center}

Odysseia líčí návrat domů jendoho z hrdinů trojské války - Odyssea. Tomu cesta
trvala celých dlouhých deset let. Epos líčí Odysseovo bloudění a dobrodružné
příhody, které zažívá cestou na rodnou Ithaku. Zažil například střetnutí s
Kikony, pobyt v zemi Lotofagů, kteří hostům podávali své ovoce zapomnění, po
jehož požití chtěl každý zůstat na jejich ostrově, setkal se i s kyklopy
(oslepil jednookého obra Polyféma a tím si rozhněval jeho otce Poseidona), dále
s lidožravými Laistrygony, kteří zabili mnoho Odysseových přátel a zničili
všechny lodě až na Odysseovu. Dále se setkal s kouzelnicí Kirké, která jeho
družinu proměnila ve vepře, překonával nástrahy zpívajících polozvířecích
Sirén, nejdelší část cesty strávil v zajetí nymfy Kalypsó na ostrově Oxygia - 7
let. Fajáky byl ve spánku dovezeny na lodi krále Alkiona do vytoužené Ithaky.

Zatím se vetřelí nápadníci pokoušeli o ruku Odysseovy manželky královny
Penelopy a chtěli také spáchat úkladnou vraždu jeho syna Télemacha. Aby se
Odysseus přesvědčil o věrnosti své ženy, přichází do paláce přestrojen za
žebráka (při tom mu již pomohla bohyně Athéna, syn Télemachos i pastýři), uspěl
v soutěži střelců, když jako jediný napjal svůj pověstný luk, pobil všechny
drzé Penelopiny nápadníky, přivítal se s ženou a ujal se znovu vlády.


\end{document}