\documentclass[a4paper,12pt]{article}
\usepackage{czech}
\usepackage{latexsym}
\frenchspacing
\csprimeson
\pagestyle{empty}
\textwidth 16.5 cm
\oddsidemargin 0 cm
\topmargin -1.5 cm
\textheight 25 cm
\parskip 6pt
\overfullrule = 5pt
\emergencystretch = 2pt

\begin{document}

\begin{center}

{\large \bf
Jan Otčenášek
}

\bigskip

\sffamily{\Huge
Občan Brych
}

\end{center}

František Brych se narodil v Praze na Žižkově v proletářské rodině jako syn
pradleny. Matka se dřela od rána do večera, aby syna, který se učil velmi dobře
a byl nadaný, udržela na studiích. Za svačiny pomáhal František svému méně
nadanému spolužákovi Ondřeji Rážovi. Ale mimo školu ho Ondřej, jako syn
velkoobchodníka, ve všem předčil, později mu odloudil i děvče, absolventku
konzervatoře, Irenu Strakovou.  Po druhé světové válce Brych dostudoval práva a
strýc Mizina mu pomohl k úřednickému místu v účtárně velkého závodu. Ale to vše
se dovídáme ze vzpomínkových pasáží.

Román samotný začíná únorovými událostmi.  Bych, člověk poctivý, svrchovaně
čestný, ale politicky zcela nezkušený, se zalekne politického boje a v těchto
událostech vidí jen ohrožení demokracie a svobody. Odpuzují ho i některé formy
náboru nových členů do strany a zejména skutečnost, že do strany jsou přijímáni
vyslovení kariéristé.

Má příklad velmi blízký - strýčka Mizinu, sobce a šplhouna.  Může sice vidět ve
své blízkosti i komunistu opravdového a čestného, stranického funkcionáře
Bartoše, ale tomu jeho strohost a přísnost nedovoluje přiblížit se k lidem a
získat si jejich důvěru. Bartoš ví, že Brych je čestný a chtěl by ho získat,
ale Brych mu nedůvěřuje.

Když se Brych zaplete do hloupé letákové aféry a dozví se, že to strýček Mizina
hlásil Bartošovi, propadne panice. Náhle se rozhodne ke kroku, k němuž ho už
déle lákal jeho protihráč - továrník a dravý kapitalista Ondřej Ráža - k
odchodu do emigrace.

Teprve v chatě na Šumavě, kde skupina prchajících kapitalistů čeká na průvodce,
poznává z řeči svých společníků, že zabloudil někam, kam nepatří. Motivy jejich
odchodů za hranice jsou zcela jiné než jeho, zcela jiné jsou i jejich
perspektivy. Rozvrat, válka, návrat za zády postupujících armád.

Když si Brych uvědomí, že s tímto světem nemá nic společného, rozhodne se v
poslední chvíli pro návrat. S ním se vrací i Rážova manželka Irena. Měla kdysi
Rážu ráda, on ji obklopoval bohatstvím, ale zároveň ji odcizil její dělnické
rodině, a Irena se stále víc cítila v jeho světě cizinkou. Návrat s Brychem, s
nímž se už dříve znovu sblížila, řeší i svou citovou krizi. Po návratu se
Brych, který si teprve teď otevřeně promluví s Bartošem, stává dobrým občanem
socialistického státu.

{\bf Jan Otčenášek} (1924---1979) byl významný český spisovatel, filmový a
televizní scénárista, tvůrce  divadelních her, televizních  inscenací a
seriálů,  realistický epik, autor próz s tématikou osudů mladých lidí na pozadí
válečných událostí a poválečných společenských proměn i  povídek pro děti.
Předznamenal  nové  pojetí  hrdiny  (schématicky viděný  přerod  intelektuála).
Vystudoval  obchodní  akademii (1939-43). Po nuceném  pobytu v Německu,  z
něhož  brzy unikl, nastoupil  v továrně  na letecké motory.  V letech  1945-47
studoval estetiku na 'Univerzitě Karlově'. Od  roku 1952 pracoval ve 'Svazu
spisovatelů',  po roce 1973 jako scénárista  a dramaturg ve 'Filmovém studiu
Barrandov'. Po problémech s plicní mykózou zemřel v rodné Praze. Mezi další
jeho známá díla patří např. {\it Byl jednou jeden dům}, {\it Kulhavý Orfeus} či
{\it Dům na předměstí}.


\end{document}