\documentclass[a4paper,12pt]{article}
\usepackage{czech}
\usepackage{latexsym}
\frenchspacing
\csprimeson
\pagestyle{empty}
\textwidth 16.5 cm
\oddsidemargin 0 cm
\topmargin -1.5 cm
\textheight 25 cm
\parskip 6pt
\overfullrule = 5pt
\emergencystretch = 2pt

\begin{document}

\begin{center}

{\large \bf
Jiří Voskovec, Jan Werich
}

\bigskip

\sffamily{\Huge
Nebe na zemi
}

\end{center}


Manželská hádka olympských bohů Juno a Jupitera o koňskou podobu, kterou na
sebe Jupiter občas bere, vyvrcholí útěkem Jupitera na zem. Tam na sebe vezme
podobu mladíka Camilia a brzy se setká s krásnou Aramantou, do které se
zamiluje. Posléze se poradí se sochou svého syna Merkura a s jeho pomocí se
rozhodne získat místo písaře u Aramantina manžela, který je notářem, a to s
pomocí prohnaných kněží svého chrámu. Po cestě za kněžími ho však potká
Catastrofa, po které by měl jako pozemský mladík dědit.  Proto si notáře
Catastrofa kvůli tomuto problému brzy odvede a Jupiter může konečně políbit
Aramantu. V dáli však zahřmí a Aramanta odběhne.

Mezitím však požádá Catastrofa kněze o formální adopci, a ti k ní vyberou právě
Jupitera. Za to Jupiterovi poskytnou protislužbu - odlákají právníka. Lest je
však prozrazena, leč Jupiter se včas schová. Zatím přijde skutečný Camilio,
který situaci nevědomky zachrání a notář jde honit kněze. Aramanta začne líbat
Camilia a Jupiter to nešťastně pozoruje.

Catastrofa s veleknězem se rozhodli uspořádat ``hostinu na usmířenou'', kam
pozvali notáře, Armantu, Camilia, kněze, svého muže i jiné lidi. Všechny chtěli
otrávit, těsně před přípitkem se však ve veleknězi pohne svědomí a prozradí, že
je víno otrávené. Catastrofa ho musí vypít, ovšem zjistí se, že ho zapomněla
otrávit. Velekněz také prozradí, že díky falešným surovinám pro obětiny jsou
všechny sňatky neplatné, Camilio a Aramanta se tedy oddají, Jupiter si mezitím
vybral Catastrofinu komornou.

{\bf Jiří Voskovec} a {\bf Jan Werich} společně tvořili a hráli v Osvobozeném
divadle, za války pak utekli do USA. Mezi jejich nejznámější hry patří {\it Kat
a blázen}, {\it Hej rup} nebo {\it Pěst na oko}. Werich po svém návratu hrál
tyto hry s M.  Horníčkem.

\end{document}