\documentclass[a4paper,12pt]{article}
\usepackage{czech}
\usepackage{latexsym}
\frenchspacing
\csprimeson
\pagestyle{empty}
\textwidth 16.5 cm
\oddsidemargin 0 cm
\topmargin -1.5 cm
\textheight 25 cm
\parskip 6pt
\overfullrule = 5pt
\emergencystretch = 2pt

\begin{document}

\begin{center}

{\large \bf
Karel Čapek
}

\bigskip

\sffamily{\Huge
R. U. R. (Rossum's Universal Robots)
}

\end{center}


Touto fantasticko--utopickou hrou o třech dějstvích (premiéra v roce 1921)
poprvé Karel Čapek pronikl na světová jeviště. Hra byla přeložena do více než
30 jazyků a již samo pojmenování ,,robot'' se stalo běžnou součástí mezinárodního
slovníku.

Děj vychází z vynálezu uměle sestrojených bytostí, podobných člověku --- tedy
myšlenka, která je zajímavá a má dlouhou tradici. Nová látka, pomocí které
vznikli roboti, má podobné vlastnosti jako živá hmota --- je počátkem, prvním
článkem neúprosného řetězu událostí, jež podstatně promění tvářnost lidské
civilizace a nakonec přivodí i její zánik. Roboti se totiž stanou obchodním
artiklem (oblíbená Čapkova past na lidstvo) --- společnost Rosssum's Universal
Robots začne vyrábět a prodávat toto ,,zboží'' ve velkém. Roboti, myslící
stroje, jimž však chybí jakýkoli náznak duševního života nebo lidského citu, se
osvědčují jako mimořádně levná, nenáročná a výkonná pracovní síla. Miliony
robotů postupně nahrazují všechnu lidskou práci --- a společnost R.U.R. získává
jejich vzrůstajícím odbytem miliardy. ,,Člověk je vlastně přežitek,'' říká
přednosta výzkumného oddělení na výrobu robotů.

Lidé, odsouzení k nečinnosti a zahálce, zpohodlněli a stali se vpodstatě
zbytečnými. Celé lidstvo rychle upadá, přestává mít schopnost dál se vyvíjet,
nerodí se už ani nové děti. A nakonec se roboti vzbouří proti svým pánům ---
lidem --- a ujmou se vlády nad světem. Zkáza je dovršena, osud civilizace se
naplnil.

{\it ,,Roboti světa, nařizujeme vám, abyste vyvraždili lidstvo. Nešetřte mužů.
Nešetřte žen. Uchovejte továrny, dráhy, stroje, doly a suroviny. Ostatní
zničte. Pak se vraťte do práce. Práce se nesmí zastavit.''}

Čapkovi nešlo jen o roboty, ale i o poměr člověka ke světu a o vztahy mezi
lidmi především. Dvacáté století se stalo věkem techniky. Právě na technice se
ale může člověk stát závislým, technika může dokonce sama ovládnout člověka a
proměnit živou bytost ve stroj, zbavený tvořivosti i všech ostatních
iracionálních vlastností. Jestliže zapomeneme na to, čemu se říká lidské srdce
a lidský cit, můžeme se tak stát otroky svých vlastních důmyslných vymožeností.

{\bf Karel Čapek} (1890---1938) byl světoznámý český prozaik,  dramatik,
novinář, filmový  libretista, básník, překladatel,  esejista, literární,
divadelní  a výtvarný kritik, estetik a filosof, určující  osobnost české
meziválečné literatury. Narodil  se v rodině lékaře v  Malých Svatoňovicích
jako sourozenec bratra Josefa a sestry Heleny.  Studoval na gymnáziích v Hradci
Králové  a v Brně, maturoval však v  Praze (1909), nato studoval na UK. Stal se
prvním předsedou československého 'PEN-klubu' (1925-33), díky čemuž poznal řadu
zemí  i světových spisovatelů.  Přátelil se  s prezidentem Masarykem, jeho
manželkou byla herečka a  spisovatelka Olga Scheinpflugová. Uznával
pragmatismus, resp.  subjektivismus, relativismus, toleranci, humanismus a
liberalismus. Čapkova  novinářská činnost se  týkala především publikování v
'Národních listech' a v 'Lidových novinách'. Stal se také de facto tvůrcem
sloupku.  Zemřel předčasně v Praze.

\end{document}