\documentclass[a4paper,12pt]{article}
\usepackage{czech}
\usepackage{latexsym}
\frenchspacing
\csprimeson
\pagestyle{empty}
\textwidth 16.5 cm
\oddsidemargin 0 cm
\topmargin -1.5 cm
\textheight 25 cm
\parskip 6pt
\overfullrule = 5pt
\emergencystretch = 2pt

\begin{document}

\begin{center}

{\large \bf
Karel Čapek
}

\bigskip

\sffamily{\Huge
Ze života hmyzu
}

\end{center}

V  předmluvě  se  hájí  básníci  proti  výtce  pesimismu.  Předehra předvádí
samomluvu opilého tuláka.  Ten ironizuje lidi, kteří  jeho samého  oslovují
"člověče",  ale  od  něho  by  takového  oslovení nesnesli. Bude je tedy  mít
na hmyz. Přiběhne  pedant se síťkou  na motýle, jmenuje některé  z nich a
vystihuje smysl motýlího  života věčnou hrou lásky. Tulák touž myšlenku
projevuje verši.

V 1. jednání se znázorňuje hra lásky mezi dvěma páry motýlů a pátým mezi nimi
básníkem. Obě samičky  snaží se koketováním získati  brzy toho, brzy onoho
motýla, jen aby ho družka družce odloudila.  (Jsou to druhy  jmenované
pedantem.)  Na konec  odlétá Iris  s  Otakarem, který byl původně snoubencem
druhé  samičky Clythie. Iris se  vrací sama, přináší zprávu,  že Viktora
sežral pták, a  naříká, že  bude musit snášet  vajíčka  výsledek  lásky
Otakarovy.  Clythie  odlétá hledat jiného milence.

V druhém  jednání "Kořistnici"  neběží  již o  hru lásky,  nýbrž  o sobecké
shánění majetku  jménem rodiny. Párek  chrobáků koulí  svůj drahocenný majetek
kuličku  trusu. Zatím co  pro ni hledají  úkryt, druhý chrobák  jim ji
ukradne. Stejně  sobecky je  cvrček. Ten  se raduje z  toho, že  jiný cvrček
se  stal kořistí  ptáka a  tak  se uvolnil byt pro něho a pro  jeho ženu,
čekající rodinu. Ale oba  se stanou obětí Lumka, jenž shání zásoby pro svou
larvičku. Larvu však i se zásobami zase  sežere parasit. Během  tohoto jednání
se  ozývá ustavičné volání  kukly,  že  se  rodí a  že  z  ní  povstane  něco
velikého.

Od rodiny  přechází  tulák  k  ideji státu,  kde  jedinec  se  musí obětovat
celku. Ztělesněním této ideje jsou "Mravenci" (3.  jedn.).  Mravenčí práce je
diktována rychlým tempem, třebaže jedinci při  ní hynou (vždyť je to v zájmu
celku). V zájmu celku se také vede válka se žlutými mravenci. Přicházejí jen
vítězné zprávy, za něž se vůdce modlí k bohu  a jmenuie ho  plukovníkem. Ale
vítězi  jsou na  konec přece jen žlutí  a jejich  vůdce stejně se  modlí k
bohu a  stejně mluví o národním nadšení a právu. Tulák jej zašlápne.

Epilog "Život a smrt". Tulák se probudí ve tmě a zatouží po světle.  Rozsvětlí
se a tulák spatří  radostný rej jepic, jež hlásají  slávu života a při tanci
hynou. Také kukla z 2. jedn. se zrodí v jepici a hyne. Tulák  umírá  a  dva
slimáci  jsou  zvědavými  a  lhostejnými diváky. Přichází  dřevorubec s
tetkou, jež  nese dítě  ke křtu,  a vysloví lidový filosofický názor: Jeden se
narodí a druhý umře.

{\bf Karel Čapek} (1890---1938) byl světoznámý český prozaik,  dramatik,
novinář, filmový  libretista, básník, překladatel,  esejista, literární,
divadelní  a výtvarný kritik, estetik a filosof, určující  osobnost české
meziválečné literatury. Narodil  se v rodině lékaře v  Malých Svatoňovicích
jako sourozenec bratra Josefa a sestry Heleny.  Studoval na gymnáziích v Hradci
Králové  a v Brně, maturoval však v  Praze (1909), nato studoval na UK. Stal se
prvním předsedou československého 'PEN-klubu' (1925-33), díky čemuž poznal řadu
zemí  i světových spisovatelů.  Přátelil se  s prezidentem Masarykem, jeho
manželkou byla herečka a  spisovatelka Olga Scheinpflugová. Uznával
pragmatismus, resp.  subjektivismus, relativismus, toleranci, humanismus a
liberalismus. Čapkova  novinářská činnost se  týkala především publikování v
'Národních listech' a v 'Lidových novinách'. Stal se také de facto tvůrcem
sloupku.  Zemřel předčasně v Praze.

\end{document}