\documentclass[a4paper,12pt]{article}
\usepackage{czech}
\usepackage{latexsym}
\frenchspacing
\csprimeson
\pagestyle{empty}
\textwidth 16.5 cm
\oddsidemargin 0 cm
\topmargin -1.5 cm
\textheight 25 cm
\parskip 6pt
\overfullrule = 5pt
\emergencystretch = 2pt

\begin{document}

\begin{center}

{\large \bf
Vítězslav Hálek
}

\bigskip

\sffamily{\Huge
Na statku a v chaloupce
}

\end{center}

Na břehu Vltavy  na příkrém svahu  stála opuštěná chatrč.  V ní  se usadil
neznámý  muž  se synkem  Jírou.  Otec se  živil  pytláctvím.  Ulovenou zvěř
prodával plavcům, kteří ji prodávali dále. Jedné noci se otec z  lesa nevrátil.
Jíra jej  našel v  lese zastřeleného.

V nedaleké vsi pak byl Jíra přijat ve statku u Lísků za pasáka. Líska tím
nechybil.  Zanedlouho  byl  Lískův  dobytek  nejlepší  ve  vsi.  Lískova žena
zemřela a sedlák se znovu oženil. Nová hospodyně  však neměla  Jíru  ráda  a
Lence,  dcerce  hospodářově,  nepřála  žádné radosti. Když Lenka dorůstala,
bála  se selka její krásy,  ukládala Lence těžké práce, vykázala ji  do
čeledníku a jinak ji  snižovala.

Selka měla na hospodáře velký vliv, a když se mu narodil chlapeček, jako by
zapomněl, že je Lenka také jeho krev. Jednou Jíra zašel  do opuštěné chatrče a
našel tam staré modlitby a v nich zápis, že jeho předkové žili  kdysi  na
Lískově  statku a  že  museli  statek  po dlouhých válkách  pro  velkou  nouzi
opustit.  Jíra  se  tedy  stal zvláštní náhodou pasákem na statku, kde jeho
předkové  hospodařili.  I lesy, ve kterých  jeho otec pytlačil,  náležely kdysi
jeho  rodu.

Když se hospodyně dozvěděla, čeho se Jíra v chatrči dočetl, vyhnala ho. Jíra se
nastěhoval do opuštěné  chatrče. Tam za  ním prchla  i Lenka, která nemohla
vystát macechu. Když si hospodář uvědomil, jak na svou dceru zapomněl, že Lenka
po krutém zacházení prchla z domu, trápil se, až  z toho onemocněl.  Selka ze
strachu  o sebe  utekla.

Lenka se dozvěděla, že otec je  nemocný, a tak šla otce  ošetřovat, než se
selka vrátí. Sedlák se  jen pomalu dostával z těžké  nemoci.  Za selčiny
nepřítomnosti hospodařil na statku Jíra s Lenkou.  Líska dával Jírovi statek,
ale Jíra  odmítl, i když Líska poukazoval,  že statek kdysi patřil  Jírovým
předkům. Jíra  chtěl jenom  chaloupku.

Pak si vzal Lenku a měli spolu  děti. Uplynul rok a selka se  ještě nevrátila.
Jednou  přišla  selka  na  statek,  a  když  tam  nikoho nezastihla, připlížila
se  až  pod okna  chaloupky,  kde  spatřila šťastného Lísku s Jírou,  s Lenkou
a  vnoučetem. Když ji  spatřili, začala prchat, zřítila  se ze  svahu až  k
Vltavě  a zahynula.  Pes Vořech, který ji chtěl zachránit, zahynul s ní.

{\bf Vítězslav Hálek} (1835---1874, vl. jm. Vincenc Hálek) byl český básník,
prozaik, dramatik, literární a  divadelní kritik, fejetonista, novinář, autor
povídek a črt. Spolu s Janem Nerudou, který je pokládán za jeho antipóda, vůdčí
představitel skupiny literátů kolem almanachu 'Máj'. Ve své době nejoblíbenější
básník lyrických, optimisticky laděných veršů vzdávajících hold lásce, přírodě
a bezprostřední radosti ze života  (celé jeho literární dílo  i názory
ovlivnila  nejvíce léta strávená  v prostředí klidného středočeského  venkova).
Autor  realistických próz  z prostředí českého  venkova a  maloměsta, někdy  s
výraznějším zaměřením na psychiku hrdiny. Narodil se v Dolinku. V letech
1855-58 studoval na filosofické fakultě v  Praze.  Řídil časopisy 'Lumír',
'Zlatá Praha'  a 'Květy', byl  redaktorem v 'Národních  listech'. Zemřel v
Praze. Mezi jeho díla se řadí i {\it Poldík rumař}, {\it Alfréd}, {\it Pohádky
z naší vesnice} či {\it Komediant}.


\end{document}